čtvrtek 1. září 2011

poslední zvonění

... třetí variantu bedřichovských zvonkoher jsem si nechala zvlášť. Jsou vyrobeny ze starých formiček po naší prababičce Božence. Máme jich plnou krabici a ... jsou tak krásné ... jsou už orezlé a zvoní každá jinak. Zatím mne nenapadl důstojnější způsob jak je dostat zase do života. Ty nejstarší a nejkrásnější ještě čekají ..... je v nich cosi zámeckého ... člověk se do nich ostýchá vrtat :))) Lucie



Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...